CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 25.02.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Modlitebna Českobratrské církve evangelické - bývalá solárna [ Modlitebna ]

Modlitebna Českobratrské církve evangelické - bývalá solárna
Nemovitá kulturní památka
419 - českobratrský kostel,
Šromotovo nám. 5 (bývalá solárna)


č.p. 791, parc.č. 361/1 st.
Jednolodní architektura s pozdně gotickým jádrem, s dochovaným plochým gotickým stropem s "husitskými hvězdicemi". Po Bílé hoře upravena na kostel sv. Šebestiána, za Josefa II. skladiště soli. Restaurován v roce 1924.

Nynější budova stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské postavené počátkem 16. století za Viléma z Pernštejna. Ten povolil už od 80. let 15. století, aby se na pravém břehu Veličky pod městskými hradbami, usadili členové Jednoty bratrské vypuzení z Čech. Byli to dovední řemeslníci a skromní poddaní, kteří se stali hospodářským přínosem pro město i vrchnost. Nové předměstí Novosady mělo v r. 1530 už 37 domů s pozemky. Ve druhé polovině 16. století příliv usedlíků zesílil jako důsledek pronásledování Jednoty bratrské v jiných částech Čech a Moravy. Hranická vrchnost byla bratřím velmi nakloněna. V r. 1584 koupil Jan mladší z Žerotína domek poblíž sboru a daroval ho bratřím. pro zřízení bratrského špitálu. Správcové sboru obývali dům přistavěný k modlitebně, v němž byla i bratrská škola. Jako správce sboru zde působil i Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible Kralické.
V r. 1596 byla budova sboru rozšířena a přistavěn byl i nový kůr. Budova se tehdy podobala hranickému Kostelíčku pod Hluzovským kopcem. Měla gotická okna, opěrné pilíře a presbyterium. Bratři nesměli být pochováváni na městském hřbitově církve podobojí (později luterské) okolo farního kostela, který stál tehdy na dnešním školním náměstí u římskokatolické fary. Byli pochováváni u Kostelíčka, později si s povolením vrchnosti zřídili vlastní hřbitov na místě dnešního městského hřbitova. Zvětšená budova sboru s věžičkou a zvonem, který přinesli bratři vyhnaní ze Šternberka, sloužila pak spolu s domem a špitálem Jednotě bratrské až do zlomení stavovského povstání, konfiskace hranického panství Václavu Molovi z Modřetic a jeho darování r. 1622 olomouckému biskupovi kardinálu Františkovi z Dietrichštejna, kterého ustanovil císař Ferdinand II. gubernátorem na Moravě. Bratrští kněží byli vyhnáni, část bratří prchla do exilu na Slovensko, ostatní byli násilím převedeni na katolickou víru.
V r. 1626 při obléhání a dobývání města dánskou armádou a oddíly gen. Mansfelda bojujícího proti císaři za věc evangelických stavů, bylo celé předměstí Novosady i s bratrským sborem vypáleno. Kardinál Dietrichštejn zabral v r. 1628 šest spálených bratrských usedlostí i s pozemky a zřídil na jejich místě knížecí zahradu, kterou dal ohradit. Knížecí tzv. květná zahrada byla později užívána vrchnostenskými správci jako zelná a ovocná zahrada až do 19. století.
Spálená a do základů zbořená budova bratrské modlitebny byla po skončení třicetileté války koncem šedesátých let 17. století na příkaz knížete Ferdinanda z Dietrichštejna opět vybudována na starých základech pro zřízení kostelíka sv. Šebestiána a Rocha, patrona střelců a ochránce proti moru. Už v r. 1668 byla hrubá stavba dokončena. Loď kostela již neměla gotická okna a opěrné pilíře. Na obou stranách byla dvě polokruhová okna. Také pětiboké presbyterium přistavěné na původních základech dostalo dvě polokruhová okna (opěrné pilíře presbyteria byly však také obnoveny). Sedmé půlkruhové okno bylo nad vchodem do kostelíka. Dřevěný vyřezávaný oltář se sochami sv. Rocha a Karla Boromejského po stranách zhotovil v r. 1670 valašskomeziříčský stolař a řezbář. Oltářní obraz sv. Šebestiána namaloval r. 1679 hranický měšťanský malíř Mikuláš Franta, který namaloval také menší obraz sv. Marka Evangelisty se lvem na vrchol oltáře. Franta oltář také pozlatil, namaloval i dřevěný plochý strop se zlatými hvězdami, podnes dochovaný. V r. 1680 za velkého moru byl kostelík urychleně dokončen a vysvěcen. Kníže Ferdinand z Dietrichštejnu nařídil každoročně konání 7 slavnostních mší s prosebnými průvody z města a modlitbami měšťanů za odvrácení moru a ohně. Průvody pak byly konány až do zákazu procesí za císaře Josefa II. V r. 1786 při rušení přebytečných kostelů za Josefa II. byl zrušen i kostelík sv. Šebestiána a Rocha. Vnitřní zařízení bylo prodáno. Oltářní obraz sv. Šebestiána a obě oltářní sochy sv. Rocha a Karla Boromejského byly zakoupeny a umístěny na kůru Kostelíčka pod Hluzovským kopcem. Po postavení varhan na kůru Kostelíčka byl obraz sv. Šebestiána umístěn v přízemí za lavicemi a r. 1949 přemístěn do farního kostela ve městě.
Bývalý kostelík byl v r. 1787 prodán hranické vrchnosti s tím, že bude přestavěn a upraven pro transportní stanici solního skladu. Stát měl v té době monopol na dovoz a prodej soli a obojí bylo přísně kontrolováno. Při úpravě kostelíka pro účely transportního skladu soli bylo r. 1787 zbořeno presbyterium, celá stěna zazděna až na malé spojovací dveře, byla zazděna půlkruhová okna lodi i páté okno nad bývalým vchodem do kostelíka a na obou stranách kostelíka byly přistavěny malé domky. Na obou stranách kostelní lodi byly prolomeny dveře pro dovoz a odvoz soli a zřízena menší tři okna. Sálová místnost kostela byla přepažena a upravena pro uložení soli. Státní monopol soli byl zrušen v r. 1829. Budovu solnice i oběma domky koupil v r. 1837 obchodník Jan Stummer a používal ji opět jako sklad soli. Domek přistavěný k průčelí kostelíka dal upravit na obytný domek. Při těchto úpravách byl hlavní vchod do bývalého kostelíka, spojující dosud obě budovy, zazděn a kamenný portál rozbit a odstraněn.
V r. 1923 koupila budovu bývalé "solárny" Českobratrská církev evangelická, aby zde zřídila opět modlitebnu. Při rozsáhlých stavebních úpravách byl domek přistavěný v r. 1788 na místě bývalého presbyteria zbořen. Domek přistavěný na hlavní vchod kostelíka byl však ponechán, neboť byl mylně považován za původní bratrský dům někdejšího správce sboru (domek byl zbořen až r. 1959, vchod a půlkruhové okno nad ním však již nebyly obnoveny). Původní půlkruhová okna lodi, zazděná v r. 1787, byla opět obnovena, oba boční vchody, zřízené téhož roku, však ponechány. Obnovená modlitebna byla slavnostně otevřena 29. května 1924 jako kazatelská stanice farního sboru Českobratrské církve evangelické v Přerově.

Dnes slouží modlitebna samostatnému farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Hranicích.
Modlitebna Českobratrské církve evangelické - bývalá solárna

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Modlitebna
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 08.04.2004 v 08:19 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY